Noční fotografie vs. astrofotografie

Kladete si otázku jaký je rozdíl mezi noční fotografií a astrofotografií? Co je to modifikovaná kamera? Tak to jste na správném místě, třeba Vám pár mých poznatků níže pomůže. 

Doposud jsem fotil veškeré své noční fotografie pomocí nemodifikované Sony A7RIV (dříve A7RIII). Po 3 letech jsem dozrál do bodu, že bych chtěl od noční fotografie něco více. Rozhodl jsem se investovat do nového těla, které jsem nechal rozebrat a vyházet v podstatě vše před senzorem. Pokud stojíte někdo před podobným rozhodnutím, tak doporučuji před koupí porovnat šumění těla versus ISO: ZDE Je to suprová záležitost, zejména si můžete u některý modelů všimnout skákavé křivky. Např. ISO 320 může být horší než ISO 400, je to dobré o svém těle vědět. Může se to hodit např. při focení vodopádu, když jsou horší světelné podmínky a chcete se dostat na strukturu vody a musíte to dohnat přes ISO. 

Já jsem porovnával modely pouze od Sony, vzhledem k současné výbavě. R-kové modely v podstatě nejdou modifikovat. Mají tam problém s propustností světla okolo senzoru. Kromě prvního modelu Sony A7R, který se nedá sehnat ani na bazaru. Zvažoval jsem tedy pořídit Sony A7III versus Sony A7II. Po důkladném porovnání jsem zjistil, že to jsou v podstatě ve střevech totožné stroje. V mých očích se liší novější model od toho staršího pouze v uživatelském komfortu, který rozhodně na astro neoceníte. Např. více ostřících bodů apod. Rozdíl v pořizovacích nákladech 20 tis. Kč. 

Co je to astro modifikace? 

V češtině naleznete vysvětlení od průkopníka astro fotky v ČR – Martina Myslivce: ZDE Technické detailní vysvětlení má např. firma Kolari: ZDE Případně níže link odkaz na Spencers camera (NASA), která má na svém webu také pěkně vysvětlené typy modifikací. Jsou tedy různé modifikace od tzv. full spectrum až po různé astro modifikace. Full spectrum je v podstatě modifikace, u které se vyhází vše před senzorem. Bez speciálního filtru je kamera nepoužitelná na denní focení. U „astro“ modifikace je téměř vždy možné dosáhnout vyvážení barev zpět na denní. Provedete to manuálně, nebo nastavením vyvážení bíle přes 18% šedou tabulku. Osobně jsem zkoušel šedou tabulku a šedou plochu na kalibrovaném monitoru. Rozdíl byl zanedbatelný. 

Před senzorem máte několik filtrů: IR/UV filtr, AV filtr, sklepávání prachu apod. Právě zejména IR/UV filtr blokuje až z 90% barvy noční oblohy (laicky řečeno – podrobné výklady viz výše uvedené odkazy).

Zdroj: Kolari

Sony jako takové moc firem v EU nedělá. Máte možnost si tělo koupit a poslat ho k modifikaci, nebo si rovnou pořídit modifikované tělo. V USA je hned několik špičkových firem, které to nabízí. Např. Spencers Camera, Kolari. U obou si můžete objednat různé modifikace, vč. zpětné instalace sklepávání prachu, chlazení apod. Je dobré si jejich weby několikrát projít a tím lépe pochopite jaké jsou možnosti. 

Sony A7II má před senzorem všechny filtry zapečené dohromady. Nemá před senzorem ani sklepávání prachu! Pokud se vše před senzorem vychází pryč, tak z toho máte full spektrum bez možnosti AF ostření. Pokud z toho chcete astro modifikaci s AF, tak se tam musí dostat zpět nějaké sklo (nahradit původní tloušťku filtrů). Buď se tam dá čiré sklo, nebo rovnou nějaký filtr (viz nabídky Kolari, Spencers) např. na pohlcování světelného smogu atd. Já tam mám čiré sklo z Nikonu, nejde mně tak prach přímo na senzor. Bohužel to však bylo v součtu tloušťky málo. Kamera mně neostřila na nekonečné na širokoúhlé skla a to až po 35 mm včetně. Musel jsem tedy mezi senzor a objektiv dostat další filtr. S objektivem Sony 14 mm 1.8 GM mně to fungovalo, protože jsem na něm měl zadní filtr na pohlcování světelného smogu. Bohužel na mé objektivy 24 a 35 mm jsem se nedostal při manuálním zaostření mírně za nekonečno, tedy se nedařilo zaostřit hvězdy. Řešení je jednoduché. Pořídit si klip filtr např. od Astronomiku. Já jsem si kvůli financím pořídil nejlevnější čirý klip filtr – ASTRONOMIK MC-KLARGLAS CLIP-FILTER SONY ALPHA 7. Přehled všech filtrů: ZDE. Na všechny objektivy jsem před modifikací měl filtry na pohlcování světelného smogu, proto jsem se rozhodl nekupovat speciální filtr od Astronomiku. Jejich čirý filtr, je tak nejlevnějším řešením. Časem si nejspíš dokoupím jejich filtr pro separování světelného smogu CLS-CCD filtr, nebudu tak muset mít nic na objektivech. Nicméně jsem při prvotní investici nechtěl utrácet za něco, co by mně nemuselo fungovat (problém s ostřením). Tedy pokud stojíte před podobným rozhodnutím a neřešíte finance, běžte rovnou do nějaké speciálního filtru. 

Získám modifikací hotovou astrofotografii? 

Modifikovaný fotoaparát při správných expozičních parametrech (bez či s trackováním hvězd) vytáhne barvy mlhovin. Nicméně v ČR téměř nikde nejsou top podmínky. Všude je světelné znečištění. Díky tomu je to pak zejména o silném post procesu dat. Nebudeme-li se bavit o deepsky fotografii, tak asi nejdůležitější je nedestruktivně vyvolat RAW  a pak následně eliminovat pryč vrstvu světelného znečištění. Nepopravit se tak při tom o barvy mlhovin, hvězd apod. Kapitolou samou o sobě je i stackování dat, odčítání dark frames, biasů, flatů. Následují dynamické úpravy tzv. starless snímku, na který se po úpravách vrátí hvězdy. Barevné tónování, které se blíží k referenčnímu snímku mléčné dráhy (googlete pokud ho chcete). Dalším krokem je pak úprava hvězd. Ve své podstatě to není složité, důležité je vědět co děláte a netahat za křivky bezmyšlenkovitě. Samotnému mně to dalo asi 14 dnů než jsem se dostal s daty z modifikovaného těla na níže uvedené fotky. První je focená v Podkrkonoší s výrazným světelným znečištěním. Druhá v srdci Orlických hor, kde jsou podstatně lepší podmínky. Rozdíl je pak zejména v jádru mléčné dráhy. Tedy u horizontu.